Smysl života - Jarmila Smetanová
07.02.2014 21:58
Smysl života. S věkem si člověk asi začne jinak srovnávat životní priority. První veliký zlom v mém životě nastal, když mi bylo jedenáct let.To mi zemřela maminka ve svých čtyřiceti letech a já jsem zůstala sama s těžce nemocným otcem. A tehdy jsem „musela žít dál“, abych se mohla hlavně starat o něho, což jsem umírající mamince slíbila. Jenže uběhlo deset let, já se stačila provdat, narodila se nám dcerka a přišla další rána osudu- otec zemřel ve svých šedesáti letech. A tehdy jsem pochopila, že musím jít životem dál, že mě mé dítě a potom i další dva synové budou taky potřebovat. A tak jsme si budovali malé rodinné štěstí. Ale ty rány osudu chodily stále další. Jenomže to už jsem věděla, že si musím najít i své šťastné chvilky. A vedli jsme k tomu i své děti. A protože člověk není na světě sám, může a asi i musí pomáhat i lidem kolem sebe. A to mu dává za odměnu dobrý pocit a snad i vědomí, že není na světě jen pro nic za nic, že to má nějaký smysl či důvod. Vždyť né za vše musí člověk dostat odměnou peníze, ty jsou ve finále menší odměnou, než ta dobře vykonaná pomoc ohodnocená podanou rukou, úsměvem či díkem. A to dnes již plně pochopily i mé dnes dospělé děti ,pro které není problém pomoci komukoliv třeba i na ulici a udělat to jen pro ten dobrý pocit.a to je zase moje malá radost, že jsme je snad nevychovali až tak špatně a že náš život má také svůj smysl.