Vzpomínky - Hana Kousalová
07.02.2014 21:49
Přednášky z dějin odívání mi přinesly vzpomínky na těch šest desítek let, kdy jsem vnímala život a děje v něm i v souvislosti s módou a jejími trendy. Šeď a nuda - to byl počátek padesátých let. Ženy už dávno odložily klobouky a rukavice a navlékaly jen ty pracovní. Ze skříní zmizely vypracované a nápadité střihy dámských šatů první republiky a nové konfekce bylo zoufale málo. Štůčky látek na regálech měly fádní barvy - hnědou, šedou, černou, výjimečně tmavě modrou... Teprve šedesátá léta přinesla více barevnosti a veselé puntíky, proužky a kára. Hitem byly střihy z tajně sháněné Burdy ze západu, předávané z jedněch šikovných rukou do druhých. Ale to se o módě nedalo ještě moc mluvit. Pominu krátkodobé módní záležitosti, kdy půl republiky shánělo šusťáky, stříbrné gumáčky a spoustu jiných výrobků. Některé z těch vkusných a moderních zároveň byly dodávány na slavné LVT v Liberci, ale jen v omezených sériích. Snad ty tlačenice a bitky u pultů stály zato! V uplynulých desetiletích to byly hlavně dvě změny v odívání, které lze označit za přelomové. Je to doba, kdy se ženám začaly prudce zvedat sukně a mužům zase naopak tlak! Minisukně byly a jsou půvabné, nakolik jsou půvabné jejich nositelky. Proto mě tehdy obzvlášť mrzelo, že si mé nohy - řekněme po tatínkovi- tuto módu nemohly dovolit. Leč netrvalo dlouho a druhou polovinu žen zahalily maxisukně. V různém střihu se pěkně vlnily kolem kotníků a to se mi pak po světě šlapalo hned líp! Další výraznou změnou, kterou by naši předkové jen těžce ustáli, bylo období, kdy ženy volí pohodlí a navlékají kalhoty. Tento trend urychlila invaze pracovních kalhot amerických farmářů a rifle a riflovina byly shledány jako praktické a v určitých úpravách i prudce moderní. A kalhoty se staly nejběžnějším oblečením. Je to trochu škoda, když si připomeneme nádherné látky a vypracované oděvy dob minulých!Ale život se zrychlil, máme jiné povinnosti i jiné priority, nežli předešlá pokolení. A je dobře, že nás už nesvazují společenské a třídní tradice ani přísná pravidla módy a můžeme nosit, co chceme, pokud na to máme a tím myslím jak peníze, tak vkus. Vkus a velké cíle měla i dívka, která v našem městě studovala sklářskou školu. Občas jsme se potkávaly -chodila rovně, nevšímavá k okolí, vlasy volně do půli zad. Zajímala se o módu a s oblečením různě experimentovala. Traduje se, že jednou přemluvila spolužačky a všechny přišly do školy v různě upravených jutových pytlích...Ta dívka se jmenovala Blanka Kyselová, ale dnes ji svět módy a obchodu zná jako Blanku Matragi. Navrhuje a vyrábí překrásné slavnostní modely té nejvyšší klientele. Své pohádkové šaty představila i na výstavě v Obecním domě v Praze. A že od skla úplně neutekla, dokazovaly ty nejtřpytivější z nich - celé skleněné. Blanka Matragi navrhuje i módní doplňky a šperky. Jsem ráda, že jeden vlastním. Ta křehká modrá vážka mi napovídá, že práce této slavné Češky bude jistě jednou doplňovat kapitoly z dějin odívání.